Historie

Historické události

Moderní dějiny

Moderní dějiny

Švédsko bylo v první světové válce neutrální, ačkoli švédská vláda sympatizovala střídavě s oběma stranami konfliktu. Nejprve koketovala s možností přiklonit se na stranu Centrálních mocností a udělala jim ústupky - uzavřela válečným lodím Trojdohody přístup do Baltského moře a dokonce krátce okupovala Alandské ostrovy společně s Němci. Později Švédové však podepsali dohody umožňující obchod s dohodovými mocnostmi, byť to způsobilo pád vlády Hjalmara Hammarskjölda. Během první světové války si na své přišel švédský průmysl, který díky válce zažil masivní poptávku po švédské oceli, kuličkových ložiscích či buničině. Zatímco bojující velmoci nebo okupované státy vyšly z války vysílené, Švédsko jako bohatá země, která plynule navázala dalším mimořádným růstem ve 20. letech. Tím byly vytvořeny předpoklady pro budování sociálního státu, o dvě desetiletí dříve než jinde v Evropě. Když se sociálnědemokratická strana chopila moci v roce 1932, budování sociálního státu se rozjelo naplno. U kormidla stál Per Albin Hansson, sociální demokrat, jenž byl téměř čtrnáct let premiérem Švédska, což je druhý nejdelší mandát ve švédské historii. Švédští sociální demokraté novému modelu společnosti říkali Folkhemmet (Domov lidu). Nešlo v něm jen o sociální podmínky nižších vrstev, ale o zapojení co nejširšího množství lidí do rozhodování – občanská společnost byla vyzývána, aby nominovala lidi do zvláštních výborů, které dávaly doporučení k vládním návrhům ještě předtím, než je vláda projednala.

Historické osobnosti